Probuzení (Pokáč)

1.
Už 
C
zas mám ty svý noční můry, no však ty 
G
víš.
Už 
Ami
zase se probouzím, když lásko ještě 
F
spíš.
Když 
C
uslyším, jak do tmy zachrápeš, dojde 
G
mi,

Fmi
že po tvým boku jsem našel ráj na ze
C
mi.
2.
A 
C
když celej zmačkanej po noci probdě
G
lé,
páčs mi 
Ami
už zase lezla na mou půlku poste
F
le,

C
vidím tě válet se v tom mastným triku 
G
mým,

Fmi
konečně milostným básníkům rozu
C
mím.
B:
Když 
F
větráš vzduch pod 
Ami
svou peřinou,
G
všechny 
Fmi
kytky v pokoji zahynou 
G7
jen tvou vinou, přesto:
R:
Na 
C
celym širym světě nic hez
G
čího není,
než vedle 
Ami
tebe zlato každý ráno 
F
probuzení.
Když vidím, 
C
jak se tvá slina z tvé tváře 
G
 spouští do polštáře,

Fmi
 vím, že jsme si souzení
C
.
3.
A 
C
když ti pak přinesu vajíčka namě
G
kko,
ty s 
Ami
nerudným výrazem schováš se pod d
F
ekou.
A 
C
když ti pak přinesu vajíčka mícha
G
ná,
jo, 
Ami
to jsou ty momenty, kdy jseš fakt naštva
C
ná.
4.
Když 
C
roztáhnu závěsy, kávu ti nale
G
ju,
pak z 
Ami
postele vylézt tě násilím přimě
F
ju,
pak 
C
při letmém polibku cítím tvůj ranní 
G
dech,
jsem šťastný, že 
Fmi
mám tebe a že maj listerin v obcho
C
dech.
B2:
Kdo tě 
F
viděl ráno, 
Ami
sotva tu
G
ší,
že 
Fmi
přes den ti to vážně slu
G
ší.
Na mou duši, přesto:
R:
R:
I:
A 
Dmi
když přijde 
G7
řeč na ranní 
Emi
milov
Ami
ání,
je 
F
velká smůla, že na mě zas 
Fmi
ňák jde spaní,
přesto:
R:
Na cel
C
ym širym světě nic he
G
zčího není,
než vedle 
Ami
tebe zlato každý ráno 
F
probuzení.
Když vidím, 
C
jak se tvá slina z tvé tváře 
G
 spouští do polštáře,

Fmi
 vím, že jsme si souzení
C
.
R2:
Na cel
C
ym širym světě nic he
G
zčího není,
než vedle 
Ami
tebe zlato každý ráno 
F
probuzení.
Když vidím, 
C
jak se tvá slina z tvé tváře 
G
 spouští do polštáře,

Fmi
 chci, ať se nic nezmění.